Právě dozněly poslední tóny z nového doslova famózního alba hudebního instrumentalisty a skladatelského genia Devina Townsenda „TERRIA“ a já zažil pocit dobře známý všem, kdo poslouchají hudbu celým tělem a duší, kdy vědomí překoná alespoň první buddhistický vnor a pociťuje dimenzi nekonečného prostoru. Najednou se ticho stává až hmatatelné a lidský duch nekonečným… mohutný veletok se konečně vlil zpět do nekonečného oceánu.

Zajisté dobře znáte ten pocit, kdy se Vám hudba doslova „zažere“ do Vašeho podvědomí a Vy si jí během dne v duchu pobroukáváte či prozpěvujete. Na albu Terria se nalézá několik takových skladeb, které aspirují na to, aby se Vám jejich melodie dokonce vybavila i během spánku.

Tak jako se nedají vlny oddělit od moře, nedají se jednotlivé skladby oddělit od celého alba a tvoři spolu jediný nedílný celek. Celé album by se dalo lehce přirovnat ke koloběhu vody, kdy se jediná kapka postupně ztotožňuje s drobným horským pramínkem, potůčkem, bystřinou, říčkou, řekou a nakonec samotným veletokem vlévajícím se do nekonečného oceánu. Vše je spolu spojeno a provázáno.

Devin Townsend usilovně pracoval na celém projektu celých 8 měsíců a jeho nové album zní velmi vyzrále, emočně a čiší z něho profesionální dokonalost v každém sebemenším detailu. Jako hostující muzikanty si přizval : Gene Hoglana (bicí), Craig McFarlanda(basa) a Jamie Meyera (klávesy).

Každé Townsendovo album zní zcela odlišně a po albu Physicist, které bylo natočeno v období, kdy se Devin léčil z maniodeprese zní album Terria jako Triasův andělský sbor. Síla života tkví v jeho jednotlivých okamžicích a Devin Townsend tyto jednotlivé okamžiky zachycuje jedinečným a neopakovatelným způsobem. A o čem vlastně Terria je? Townsend zde zpívá o lásce, smrti a …. a hlavně o životě s velkým Ž bez příkras. Předejme nyní průvodcovskou hůl Devinovi a nechme se provést po „Pekelných“ i „Rajských“ pláních Terrie. Jediné co potřebujete je mít jeho audio CD v přehrávači, slušně vybuzenou audio Hi-Fi soupravu, abyste nepřišli i o ty nejsubtilnější alikvotní tóny a v poslední řadě také tolerantní sousedy :- ).

Devin Townsend si i na předchozích albech pohrával s lidským hlasem, který různě zpomaloval a generoval a nejinak je tomu i v Terrii. Hned v první skladbě Olives připomíná staré dobré časy psychedelických Pink Floyd a jejich album Ummagumma. První skladba může u Vás evokovat např. toto : Je nedělní pravé poledne. Venku štěbetají ptáci a v jednom okně imaginárního domu se oddává jedna rodina „brainstormingu“… teda pardon…sledují napínavý pořad v televizi, kde mluví svým uhrančivým hlasem „tak známý herec „z jiné planety“ :

…vstupte dál
správně tudy,
posaďte se
Martini?
…chcete zamíchat drink?
Olivu?

Celou atmosféru doplňují slabé klávesy, tklivé kytarové akordy, jemné bicí a kytarové riffy. To vše se postupně stupňuje a nabývá na intenzitě. Nakonec je možné uslyšet i tu mouchu v kytarově elektronické podobě. Ale to již začíná druhá skladba :

Mountain
text a hudba © 2001 Devin Townsend
Nervy v ohni, prázdnota je zákeřná...vše je bodem obratu
Ta bulka ve Vašem podpaždí je rakovina
Ta bulka byla obavou
Myslím, že se to opět vrací

Neexistuje důvod na nostalgii,
Vše ještě stálé probíhá.
Není žádný důvod na vzpomínku
krok, volba.
Přeji si, aby vše mohlo jít mimo tuto cestu, přeješ si to tak moc
Je to tak tragické...tak krásné...
Když vše je tak prázdné
Mysli na návrat domů

Jste ke mě tak hodní
Jste ke mě tak hodní
zatím, vyplnil jsem tak hodně hodin
léčbami a psem
...Jste ke mně tak hodní

Až doteď, ztratil jsem tolik hodin,
Dvě léčby a pes
je to JEN DALŠÍ HORA!
...JEN DALŠÍ HORA!
Jen další slabost

přičemž Devin zpívá " You Are So Beautiful To Me" svým dokonalým melodickým hlasem, aby s ním vzápětí posluchače jen tak řízl až do morku kosti, jako tou nejostřejší břitvou zrovna tak, jak to umí život sám. Třetí skladba Earth Day začíná zcela úžasným kytarovým sólem a sborovým zpěvem. Hudba začíná nabírat tvrdší grády. Devin Townsend dokonale využívá všech dostupných a snad i možných prostředků k zobrazení svých pocitů. Jeho hlas je v tomto opravdu neskonale úžasný. Takto dokáže skládat jen člověk můzama políbený, který snad slyší i listí padat v podobě kytarového riffu. A to se již rozjíždí čtvrtá skladba Deep Peace , kdy na pozadí psychhedelických obrazů skládajících se ze zpěvů velryb, štěkání psa a hluku z poutě rozjíždí nádherná dvanáctistrunná kytara, která doprovází Devinův podmanivý hlas. To vše je ale jen začátek, protože asi v polovině skladby nastoupí úžasné kytarové sólo, které se dá snad jen přirovnat k Paganiniho virtuóznímu stylu hry na housle. Při šesté skladbě Down and Under si určitě každý vzpomene na krásné letní večery, kdy se u plápolajícího ohně za asistence cvrčení kobylek a cvrčků rozléhají dvanáctistrunné kytary, ovšem ne nadlouho, protože jako v každé skladbě i tady Devin nedělá žádnou výjimku a jeden motiv střídá druhý. Skladba č. 8 Nobody´s Here je další hudební lahůdka, ve které Devinův hlas musí rozpustit srdce i toho největšího hudebního analfabeta se svým sladkým "Fuck off" ve třetí minutě a pokud ani to nezabere, tak je tady opravdu orgastické sólo ve 4 minutě 22 vteřině.

V této dokonalosti Devin pokračuje i v deváté a desáté skladbě. V jedenácté skladbě „Universal“ nám Townsend ukáže, že má i smysl pro humor a v první minutě a třicáté vteřině jakoby bluesově zakončuje, aby následně až do konce skladby pokračoval šíleným smyčkově se opakujícím motivem jako z přeskakujícího gramofonu za občasného kapání vody… kap…kap…kap…

Z celého toho povídání tady kolem je vidět, že mě Terria opravdu hodně oslovila, možná až „vzala za srdce“. Bez jakékoliv pochybnosti je to mé nejlepší album minulého roku. V každém případě má Terria v sobě něco z kouzla andělských sfér, ale také střízlivosti Zemského živlu. Devin Townsend sám říká, že nesleduje jak se jeho desky prodávají a že mu zcela stačí, když si vydělá „něco“ na zaplacení nájmu. A já osobně mu přeji, aby tuto myšlenku měl neustále na zřeteli a netvořil hudbu jen proto, aby se podbízivě prodávala, ale proto, že chce nám lidem, žijícím tady na „Terrii“, něco říci a podělit se s námi o krásu neopakovatelných okamžiku.

P.S. Děkuji firmě „MAWERICK music rekord“ za zapůjčení nosiče.